Zvláštní druhy palem se pohybují rychlostí asi 2 až 3 cm za den, za všechno přitom může jejich kořenový systém. Podobně jako u lidí je důvodem přesunu stromů migrace za lepšími životními podmínkami. 

Začátkem letošního roku se objevil článek "Slovák objevil v Ekvádoru chodící stromy. Objevem šokoval celý svět." Tvrzení, že Peter Vršanský objevem šokoval celý svět se mi zdá trochu přehnané, nicméně článek jistě stojí za přečtení a taky se dozvíte, kde si můžete celkem levně koupit pozemky deštného lesa a to stojí za to :-)!
Pod originálním článkem, jehož českou verzi předkládám, se brzy objevil komentář "Sotva ich mohol objavit, ked boli objavene v roku 1961 a dokonca uz v roku 1980 John H. Boodley navrhol ze ten strom sa moze pohybovat. " Michal Stefancik... Přiznávám, že jsem se po dalších informacích nepídila, tak alespoň zmiňovaný článek...


Slovák objevil v Ekvádoru chodící stromy. Objevem šokoval celý svět.
Mária Dobrodenková,  4. 1. 2016 www.dobrenoviny.sk (český překlad Klára Smílková)

Zvláštní druhy palem se pohybují rychlostí asi 2 až 3 cm za den. Za všechno přitom může jejich kořenový systém. 

Ani v 21. století příroda nepřestává překvapovat lidstvo a z času na čas odhalí další ze svojich tajemství. Za popsáním jednoho z těchto tajemství stojí Slovák Peter Vršavský. V hlubokých lesech Ekvádoru se mu totiž podařilo objevit pohybující se stromy. Objev prakticky okamžitě otřásl celým světem a dnes o něm píšou všechna světová média.

Mgr. Peter Vršavský, PhD. Je zaměstnancem Slovenské akademie věd a jeho oblastí zájmu je zejména evoluce a ochrana živočichů a ekosystémů. Na svém kontě má několik cenných objevů a významných vědeckých prací.

Cesta za jeho posledním objevem nebyla jednoduchá. Z hlavního města Ekvádoru cestoval asi 100 km na JV. Tři hodiny autem až k okraji pralesa a odtud dlouhá a náročná cesta lodí, na velbloudovi nebo pěšky, až do samého srdce přírodní rezervace Sumaco. A tady ho čekali stromy, které se samostatně pohybují.

Na cestě za lepším životem
Zvláštní druhy palem se pohybují rychlostí asi 2 až 3 cm za den. Za všechno přitom může jejich kořenový systém. Růst nových kořenů směrem do prostoru je každodenně posouvá o malý kousek dál, za rok to však může být až okolo 20 m. Tímto tempem by vám tento strom za rok či dva „utekl“ ze zahrady.
Podobně jako u lidí je důvodem přesunu stromů migrace za lepšími životními podmínkami. Strom se přesouvá za větším množstvím světla anebo za lepší půdou.

Teritorium si chrání i výkaly
Peter Vršanský přežil spolu se svými společníky v pralese několik měsíců. Po tu dobu však nesledoval jen pohybující se stromy. Podařilo se jim objevit i neznámé 30 metrové vodopády nebo dva úplně nové druhy obratlovců (žába a ještěrka). Ne každý den však byl příjemnou procházkou. Skupina zažila i napadnutí skupinou opic, která po nich házela všechno, co jim přišlo pod ruky, mezi jinými i několikametrové kořeny či dokonce vlastní výkaly.

Momentálně je území ekvádorských deštných lesů na prodej kvůli zemědělské reformě. Ochránci přírody to využívají a kupují pozemky, aby mohli lépe chránit místní bohatá živočišná a rostlinná společenstva. Cena 1 ha půdy se pohybuje kolem 500 amerických dolarů. Společník Petra Vršenského, místní ochránce přírody a průvodce Thierry Garcia, si nakoupil už 300 ha lesa. Momentálně je tak pod jeho ochranou 1 jaguár, asi 10 000 druhů členovců a množství významných rostlin. Kromě jiného se na jeho pozemku nachází i jeden překrásný vodopád.